Jak mohou trendy z IT světa obohatit strojírenství

Článek byl publikován 9.12.2014 v měsíčníku MM Průmyslové spektrum 2015 / 1, 11.02.2015 v rubrice Servis / Management a řízení, Strana 66 http://www.mmspektrum.com/clanek/jak-mohou-trendy-z-it-sveta-obohatit-strojirenstvi.html

Řada trendů je pro svět IT a svět strojírenství podobná. Zvyšuje se tlak na rychlou dodávku a minimalizaci nákladů, rychlé řešení změn a navrhování řešení v podmínkách nejistoty. Tento článek je ukázkou toho, jak některé trendy z IT prostředí lze aplikovat v praxi strojírenských podniků.

Přestože cílem tohoto článku je ukázat, co IT může nabídnout jako inspiraci ostatním odvětvím, zejména strojírenství, můžeme se často dostat do situace, ve které budeme uvažovat, zda byla dříve slepice, nebo vejce. Určitě i na tuto ontologickou otázku vědci našli nebo najdou odpověď, v našem kontextu je nicméně důležitá jen do určité míry. Velice často dochází k tomu, že myšlenka vytvořená v jednom odvětví přejde do jiného, kde je přetvořena a používána trochu jinak. Vycházíme tedy z principu „přijmout a přizpůsobit“, který může být zdrojem veliké inspirace. Informační technologie umožnily významný posun v řadě oblastí ve strojírenství a výrobě zejména díky možnosti návrhu a prototypizace v CAD systémech, podporu procesů modelovacími a vizualizačními nástroji nebo také automatizaci workflow ve specializovaných nástrojích. V poslední době zažívá veliký rozmach 3D tisk a příkladů bychom našli ještě určitě daleko více. Na druhou stranu i strojírenství a výrobní sektor měly významný přínos pro sektor služeb a potažmo IT. Například lean, six sigma a kanban mají kořeny ve výrobním sektoru a do sektoru služeb byly přeneseny a upraveny, protože například six sigma pro služby má svá specifika, která je potřeba respektovat pro dosažení patřičných přínosů.

machackovait_obr_01_big

Klíčové aktivity procesu inovace jako služby. Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Pro IT odvětví je typická veliká dynamika, proto zde dochází ke koncentraci tvoření a přetváření různých přístupů, které umožňují následovat rychlé tempo doby a rozvoje technologií. V podstatě jen díky IT mohou strojírenské firmy působit v dnešním náročném prostředí „customerizace“. Z pohledu výrobce to znamená rychlý intenzivní vývoj, výroba malé série technologicky náročných výrobků a dodání zákazníkovi zpravidla na vzdáleném trhu v ultra krátkém čase.

Open source – otevřenost a bezplatnost

Open source je v IT prostředí takový software, jehož zdrojový kód je otevřený (veřejně dostupný) a licence jsou zdarma i pro komerční využití. Často open source software vytváří  alternativu k řešení, které je komerčně dostupné za peníze (proprietární software) a jehož zdrojový kód není veřejný.
Jaké výhody může mít open source a jak se tímto přístupem můžeme inspirovat?

Open source díky otevřenosti svého kódu těží z obrovské základny programátorů, kteří ho mohou vylepšovat a upravovat. Přestože je kód otevřený i pro potenciální útočníky, těch, kteří mají zájem na tom, aby vše fungovalo, je vždy více, takže případné chyby jsou rychle opraveny. Software je zpravidla poskytován zdarma. Jeho vývoj může být financován z placeného projektu jednoho nebo více zákazníků, kdy vývojářům je zaplacen vývoj nových funkčností, prioritní odstraňování chyb atp. Tím, že je vše veřejně dostupné, mají za relativně malé náklady přínos všichni. Další možností financování jsou přidružené služby, jako školení, instalace, úprava na míru potřebám klienta a zajištění technické podpory. Dále je možné poskytovat jádro funkčností zdarma a speciální užitečné funkce a rozšíření za poplatek.

U open source softwaru je zajímavý komunitní princip, který lze aplikovat i mimo IT prostředí. K vývoji přispívají nejen z projektů placení vývojáři, ale často také dobrovolníci. Věnují svůj čas pro vytvoření něčeho, co podle nich má smysl. Odměnou jim není finanční ohodnocení, ale například prestiž v oboru, dobrý pocit, příležitost naučit se něco nového, překonat sám sebe, nebo jen možnost pracovat v komunitě se stejně založenými nadšenci. Tito lidé si samozřejmě také musí vydělat na složenky. K tomu mají většinou placené zaměstnání. Nicméně jejich vnitřní motivace je vede k tomu, aby se podíleli ve svém volném čase na dobrovolnickém projektu. Tento přístup má řadu výhod. Klíčovou je právě motivace lidí, která pramení z toho, že je daná práce baví. Druhým přínosem je možnost sdílení myšlenky a přispění k tvorbě konečné hodnoty ze strany velikého množství lidí – podle hesla víc hlav, víc ví tak snáze dojde k řešení problémů. Dalším pozitivem je také veřejně dostupné know-how (většinou zdrojový kód, metodika atp.), které může být dále rozvíjeno a zlepšováno.

Pokud bychom měli tento princip zobecnit a hledat jeho uplatnění i v jiných oborech, nabízí se využití ve znalostních komunitách a inovačních centrech. V ekonomii jsou to například think tanky (doslova myšlenková nádrž nebo mozkovna), nebo think factory (továrna na myšlení) – jedná se o instituci, skupinu nebo organizaci, která zaštiťuje výzkum a vývoj v určité oblasti. Tyto komunity a centra mohou fungovat jako překlenovací můstek mezi komerční a akademickou sférou a využívat tak obrovský znalostní potenciál odborníků z různých oborů. Často mohou být aktivity těchto center financovány i z veřejných zdrojů, například z dotací. Výstupem je pak veřejně dostupné know-how, které umožňuje pokrok v dané oblasti.

Neviditelná ruka trhu je nahrazena přáním davu

Dalším zajímavým trendem často uplatňovaným v IT (ale i mimo tento obor) je crowdsourcing a crowdfunding. Crowdsourcing je způsob práce, kdy danou činnost, podobně jako u outsourcingu, přenecháme externí entitě, kterou je v tomto případě blíže neurčená skupina lidí (crowd = dav). Příkladem portálu pro crowdsourcingový návrh grafiky, loga a marketingových názvů je portál Crowdspring (http://www.crowdspring.com/). Zde na základě zadané poptávky se specifikací a určení rozpočtu dostane zadávající několik návrhů, ze kterých může následně vybírat. Zaplatí pouze za ten, který nakonec vybere. Oproti tradičnímu přístupu, kdy má firma možnost těžit pouze z kreativity svého grafika či specialisty na marketing, se zde možnosti nebývale rozšiřují.

Jednou z aplikací v IT prostředí je testování IT aplikací formou crowdsourcingu. Aplikace, kterou je potřeba otestovat, je zpřístupněna definovaným způsobem komunitě testerů, kteří ji řízenou formou otestují. Výhodou je snadná škálovatelnost výkonu (mohu si vyžádat 10 či 1 000 testerů), možnost snadno testovat na různých technologiích bez nutnosti je vlastnit, možnost testování v různých jazycích a lokálních prostředích, na různých konfiguracích atp.

Výhodou je to, že se platí za výkon (tedy např. za nalezené chyby) a že takto konkrétní firma může využít široký potenciál lidí, které by si nemohla dovolit zaměstnávat.
V sektorech mimo IT lze tuto myšlenku využít např. pro sběr zpětné vazby o navrhovaném výrobku ve fázi jeho vývoje. Výrobek ve fázi prototypu může být předán k testování s tím, že finančně ohodnoceny budou nalezené chyby a problémy nebo navržená (a následně zrealizovaná) vylepšení. Ve světě 3D softwaru, simulačních nástrojů a rozšířené reality (AR – augmented reality) ani není často zapotřebí zpřístupnit daný produkt fyzicky.

Crowdfunding je způsob shánění financí na financování různých projektů formou oslovení široké veřejnosti. Pokud dostatečný počet lidí projeví zájem o daný produkt, který je představen jako myšlenka či funkční prototyp, je postupně vybráno po malých částkách od jednotlivých podporovatelů dostatečné množství peněz pro realizaci daného projektu.

Portál Quirky (www.quirky.com) je příkladem crowdfundingového tržiště pro inovace. Zde může kdokoliv, kdo má jedinečný nápad, zadat svůj vynález. Ostatní se mohou zapojit do jeho zdokonalování, případně svým hlasováním podpořit, který nápad by se měl dostat do užšího výběru pro financování, nebo se mohou na jeho financování přímo podílet. Podle míry zapojení se pak jednotliví účastníci podělí o budoucí zisky.

Crowdfunding lze použít např. pro ověření poptávky po produktu na trhu nebo pro pomoc s vývojem formou inovace pro určité typy součástek atp.

Inovace jako služba

Velikým trendem v IT byl přechod na poskytování softwaru jako služby (SAAS – Software-as-a-service). Na rozdíl od tradičního přístupu, kdy firma zakoupila daný software a provozovala ho na své infrastruktuře, je nyní software provozován poskytovatelem a zákazníkovi je zpřístupněn za úplatu. Protože se daný model osvědčil, pronikl i do dalších oblastí a nyní se již hovoří o konceptu Cokoliv jako služba (XAAS, kde X je obecným označením pro dodávanou hodnotu). Zajímavou podskupinou je Inovace jako služba (INNAAS – Innovation-as-a-service), kterou lze přenést i do jiných odvětví. V IT prostředí se v zásadě jedná o skutečnost, že specializovaná konzultační firma na základě definovaného zadání identifikuje potřeby zákazníků v určitém segmentu a nalezne takové potřeby, které ještě nejsou pokryty žádným produktem nebo službou. Vyhodnotí tyto příležitosti z hlediska velikosti trhu a možné konkurence. Dále definuje strategii, cenovou politiku a vytvoří vlastní řešení. Provede úvodní vyhodnocení přijetí dané novinky trhem a následně řešení plošně zavede. Součástí služby je také případná registrace patentů a ochranných známek. Inovace může být začleněna do stávajícího portfolia služeb zadavatele nebo je účelově vytvořena nová firma, která produkt rozvíjí. Jedním z možných obchodních modelů pro inovace jako službu je podíl na konečném výsledku ‒ ať už formou podílu na každé prodané jednotce nebo spoluvlastnictví v nově vzniklé firmě. Tato forma představuje pro zadavatele jistotu, že konečný produkt bude životaschopný, protože jeho tvůrce je na tom také přímo zainteresován.

Dalším trendem v oblasti inovací je open innovation. Tento termín představuje myšlenku, kdy firma využívá pro inovaci nejen potenciál vlastních zaměstnanců, ale také distribuované znalosti odborníků na trhu, ať už z oblasti akademické sféry či z řad konkurence. Otevřená inovace tedy představuje možnost spolupráce v oblasti vědy a výzkumu pro více subjektů, kdy dochází ke sdílení know-how a nákladů, ale také výnosů z inovace. Přestože na první pohled se může zdát nevýhodné spolupracovat se svým konkurentem na poli vědy a výzkumu, ukazuje se, že tento přístup umožňuje díky spojení financí a znalostních kapacit dosáhnout často výsledků, na které by jednotlivé týmy nestačily. Je pak otázkou právního nastavení, jak budou výsledky duševního úsilí rozděleny mezi jednotlivé zúčastněné. O otevřených inovacích se také hovoří v případě, kdy se na výzkumu a vývoji může podílet veřejnost (většinou v rámci určité komunity). Výsledkem pak je inovace, která je veřejně dostupná. Příkladem může být i výše zmiňovaný open source software.

Jak je z výše uvedeného patrné, trendů, které se z IT a dalších odvětví mohou uplatnit ve strojírenství, je celá řada. Lze očekávat, že do budoucna bude díky rychlému technologickému pokroku tato vzájemná provázanost jednotlivých odvětví ještě větší.

Ing. Eva Macháčková, Ph.D.

Principal engineering

www.principal.cz

Eva.Machackova@principal.cz

 

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s