Taylor publikoval v roce 1911 své zásady řízení (Principles of Scientific Management), mezi které patřil i požadavek na standardizaci veškerých postupů a pomůcek; iniciativa dělníků na změnách byla označována jako nežádoucí.
V dnešní době znalostní ekonomiky, kdy klíčovým parametrem jsou souvztažnosti a na organizace se pohlíží spíše jako na sociální sítě než na klasické hierarchie, klasické taylorovské metody řízení selhávají. Úkolem manažera je vést a dohlížet na samo-organizující se systémy s cílem poskytnout lidem dostatek pravomocí a odpovědností na straně jedné a zajištění celkového souladu na straně druhé. Práce lidí je vysoce specializovaná ze znalostního hlediska a významným způsobem propojená. Pro pracovníky peníze zdaleka nepředstavují dostatečnou motivaci, hledají v práci vnitřní uspokojení a vyšší smysl.
Na toto téma jsem přednášel na nedávné konferenci projektového řízení.
Prezentaci z přednášky si můžete stáhnout zde.
Pokud vás libovolné téma z prezentace zaujalo, dejte vědět. Rád se potkám téma probrat osobně.
